Výtopna

Ve čtvrtek jsme s přáteli navštívili restaruraci Výtopna v Orlové. Restaurace, která se snaží zaujmout krom jídla i jiným konceptem – nápoje místo servírky nebo číšníka vozí modelová železnice. Po obvodu restaurace i v zahradě jsou umístěny koleje, po kterých jezdí novější i historické lokomotivy tahající jeden až tři speciálně upravené nákladní vozy.

Železnice je musím říct vkusně upravena, nechybí návěstidla, figurky, budovy, padací mosty. Zkrátka – návštěvník, který přijde poprvé, je unesen a sleduje spíše, co se děje kolem, než před ním na stole. Naštěstí obsluha je pozorná, je zvyklá právě na tento stav, a snaží se hostům pomoct s výběrem.

S Lídou jsme si tedy za pomoci obsluhy objednali. Já si jako předkrm dal valašskou zelnou smetanovou polévku s uzeným masem, bramborami a hříbky. Lída pak husí játra konfitovaná v sádle, servírovaná s domácím chlebem. Polévka byla vynikající, sice jsem marně hledal zmiňované hříbky, ale byla jemná, chutná, a zároveň dobře okořeněna. Stejně tak Lídiny husí játra neměly chybu. Velmi zajímavý byl domácí chleba – malý bochánek, ze kterého se ještě kouřilo. Pravděpodobně se však nejedná o vlastní výrobu, spíše místní pekárna peče na zakázku. Ale mohu se mýlit.

Jako druhý chod jsem si z nabídky objednal grilovaný steak ze severoamerického Ball tipu podávaný na selských bramborech s hřibovou omáčkou. Maso sice mělo drobnou chybičku, kuchaři jaksi unikl větší kus tuhé svaloviny, ale jinak velmi dobře upečeno. Mám rád steaky upravené jako medium, tj. nic krvavého a ani vysušeného – maso po klinické smrti nemusím. Brambory a hřibová omáčka byla vynikající. Když tohle všechno spojím s vkusnou úpravou, drobné opomenutí kuchaře, je zanedbatelné.

Lída si dala filet z norského lososa podávaný s grilovaným chřestem, rajčátky a citrónovou omáčkou. Moc si ho ale neužila – Tomáškovi ryba tak chutnala, že snědl takřka celou porci (až jsem se divil). Teda snědl rybu, ostatní zbylo na Lídu 🙂

Po jídle jsme se přesunuli na zahradu, kde si mohl Tomášek hrát a my se pobavit. Pro děti je kousek od stolu docela velké hřiště s pískem, houpačkou, skluzavkou a domkem, takže jsou pod dozorem.

V konzumaci jsme chtěli pokračovat kávou a dezertem. Nejprve jsem si dal „espresso“, tj. spíše kávu, protože ani velikostí, ani množstvím káva espressu neodpovídala. Ale zase na druhou stranu nebyla úplně špatná. Chuťově jsme sice chtěli pokračovat zmrzlinovým pohárem (ten bohužel v nabídce nemají), ale nakonec jsme si vybrali pečenou čokoládu s mandlemi – neprohloupili jsme – vynikající pochoutka.

Krom dobrého jídla, nebyly v restauraci ani problémy s nápoji – pivo, džusy, nealkoholická piva… Dokonce nebyl ani problém s kohoutkovou vodou – bez problémů je možné si ji objednat s citronem.

Restauraci můžeme s klidným srdcem doporučit. Určitě ji zařadíme mezi své oblíbené.


Autor

Radek

Bývalý učitel, toho času programátor web aplikací v zaměstnaneckém poměru, affilák, otec dvou malých rošťáků Tomáška a Vašíka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *