Vydržel jsem přesně 5 dní. Ano – skončil jsem s očistnou kůrou. Někdo možná řekne, že jsem slaboch. Asi ano, ale začal jsem mít problémy s jídlem. Ne, že by mi chyběly salámy, nebo něco jiného, jen jsem se cítil strašně nafouknutý a jakmile jsem byť jen cítil zeleninu s česnekem a olejem, tak … málem to šlo vrchem. Neříkám, že očistná kůra je primárně špatná, ale možná špatně koncipovaná. Ten první týden je pořád na stejné kopyto, žádná změna. V podstatě se vystřídaly tři typy jídel. Nic víc. Nejsem diabetolog, či nějaký jiný doktor zabývající se potravou, ale co je moc je moc. Zkrátka, té smažené zeleniny bylo příliš. Ale abych jen nehanil.
Štítek: Mačingová
Salát z červené řepy
Díky knize Zhubněte jednou pro vždy od Mačingové a držení očistné kůry jsme našli velmi dobrý recept na salát z červené řepy. Nikdy bych nevěřil, že právě červená řepa v kombinaci s několika málo surovinami vytvoří takovou dobrotu.
Den 2. – zatím jsem to nevzdal
Tak první dva dny mám za sebou. Ještě 26… No nebudu si stěžovat, na hodnocení je moc brzy. Jen shrnu ty dva dny. V pondělí bylo sice trošku díky jídlu krušno, střeva se bouřily neznalé takové stravy, ale už je to v pořádku. Údajně to k tomu patří. Mačingová to v knize i píše. Když se vrátím k včerejšímu jídlu, nebylo to tak špatné. Odpoledne jsem sice měl hlad, že bych chroupal hřebíky, ale dalo se to přežít. Jablko-mrkvovo-ořechovo-medová snídaně nebyla špatná, jen mi vadily ty ořechy. Oběd byl vynikající – brokolice s česnekem a sýrem byla opravdu super. špičkové jídlo bylo večer – salát z červeného zelí byl naprostá bomba. Tohle si dovedu představit i jako normální jídlo bez jakéhokoli nádechu diety, redukce a jiných podivných výrazů. Doslova a do písmene jsem včera sežral na posezení dva talíře. Ostatně recept tu na webu za chvíli taky najdete.
Zítra začínáme
Před prázdninami začali sousedi držet očistnou kůru podle Antónie Mačingové. Na internetu, v knize, je to prezentováno jako změna stravy, kdy zhubnete jednou provždy. Začíná se nějakou 28-denní očistnou kůrou. Nejsem člověk, který by se v jídle nějak omezoval, držel různé „diety“ (nejsem Kořínková) a věřil na nějaké zázraky. Jak říká klasik – „Není mi líno požrat“. Ale tady byly vidět výsledky. Po skončení, byl na sousedovi vidět úbytek hmotnosti, cítil se daleko lépe a spravil se mu i, pro mě důležitý, cukr. A cukr – to byl signál pro Lídu. V poslední době, jako diabetik, mám totiž problémy s cukrem, lítá mi nahoru dolů, jak se mu zlíbí, a tak se to Lída rozhodla vzít do svých rukou. Zítra s tou úvodní kůrou začínáme, jsem zvědav, jak dlouho to vydržím a hlavně zda se cukr uklidní. Držte mi palce.