Jednou z pomazánek, kterou opravdu milujeme je ta ze škvarek. Samozřejmě nejlepší je z domácích škvarek, ale pokud k takové dobrotě přístup nemáte, lze se spokojit s koupenou. škvarky najdete v kdejakém super/hyper marketu nebo u leště lépe u řezníka.
Autor: Radek
Bývalý učitel, toho času programátor web aplikací v zaměstnaneckém poměru, affilák, otec dvou malých rošťáků Tomáška a Vašíka.
Dýňové placky – Buñuelos de calabaza
Od Tomáše Kabáta jsme získali již na začátku dýňové sezóny recept na dýňové placky v originále zvané Buñuelos de calabaza. Bohužel jsme se k nim dostali až dnes. Říkám bohužel, protože je to něco suprového. Dýni jako takové začínáme holdovat čím dál víc. Je škoda, že dýně do podvědomí lidí přichází velmi velmi pozvolna. U nás si potrpíme hlavně na kompot a pak samozřejmě na polévku, recept už tu máme. Ostatně, když si vzpomenu na „dýňový svátek“ – Helloween, nechápu. Nechápu, jak se může zbytečně vyhodit tolik suroviny, která by se dala spotřebovat. Když vidím, kolik dýní se vydlabe a následně vyhodí… Chce se mi řvát, takové plýtvání. Samozřejmě jsou i odrůdy nejedlé, ale to, co je u dveří každého druhého domu, není ve většině ten případ. Ostatně pokud ještě nějakou dýni odněkud vytáhnete, recept vyzkoušejte. Není to nic náročného na přípravu, je to levné a hlavně chutné.
Pravá bulharská pomazánka
Nedávno jsem viděl u Vaňka video ohledně éček, ne těch neškodných, ale těch hnusných… Schválně jsem se pak díval, co jaké éčko značí. U některých byly napsány i výrobky. Dost jsem se divil, že se např. E250 (rychlosůl, rakovinotvorná látka) objevuje i v salátech. Konkrétně byl zmiňován hermelínový salát z Globusu. Nebo Grónská pomazánka z Tesca – ta má taky dost zajímavé složení. Dokážu si tedy dost živě představit, co všechno se nachází v různých salátech, pomazánkách. Navíc vždycky jsem měl nějaký odpor k jídlům, které jsou z mletého masa. Ne proto, že by to bylo hnusné, odporné a já nevím, co všechno. Ale proto, že jsem nevěřil, že takový výrobek je vyroben z kvalitního masa.
Recept: Domácí klobásky
Před deseti dny se na webu cuketka.cz objevil článek Domácí klobásky, které Cuketka osobně vyrobil. Musím říct, že již delší dobu jsem uvažoval, že bychom klobásky doma vyzkoušeli, no byl rychlejší. Při čtení článku se mi dost sbíhaly sliny, napsal ho fakt dobře, a tak během pár minut bylo rozhodnuto. Minulý pátek se koupilo maso, naložilo, okořenilo, nacpalo do střev a nakonec vyudilo. Skončili jsme až ve středu, vše chce totiž čas. Ale postupně.
Exkluzivní těsto na pizzu
Před prázdninami se na Streamu objevil díl Pekla na talíři o pizzách. Přiznám se, že občas jsme si z důvodu rychlosti podobnou pizzu koupili a neřešili nějaký obsah masa nebo surovin všeobecně. Jenže… jsme tak bohatí, abychom kupovali hnusné předražené věci? Těžko.
O2: vážený zákazníku
I když jsou na internetu o tomhle, co budu psát, hordy materiálů, říkám si, že každá kapka v moři dobrá. Naivně si myslím, že se operátor pochlapí a bude se chovat jako kdekoli jinde v zahraničí. Případně do doby, než se tak stane, bude více lidí před nákupem pofidérní služby uvažovat . A co že se mi stalo? Klasika.
Recept: Domácí šunka
U našich jsem nedávno objevil zajímavý kousek kuchyňského vybavení – lis na šunku. Docela dobře si pamatuji, jak jsme v něm šunku, když jsem byl malý, dělali. Dělali… No nic jiného nezbylo. Řezník velice často zel prázdnotou a tak tenhle malý zázrak dokázal pomoct. Počítám, že starší generace tohle zařízení doma někde hluboko ve spíži najdou. Ty mladší ať hledají u rodičů. Je ale taky možné, že lis koupíte i v obchodě. Nepátral jsem po tom, ale moc bych se nedivil. Některé koupené blafy vydávané za šunku tomu napomáhají. Samozřejmě, lze koupit i kvalitní šunku, jenže ta cenou již připomíná exotické ovoce dovážené přes půlku zeměkoule. Je to smutné, ale je to tak. Pojďme se teď podívat, jak takovou domácí šunku udělat. Na začátek ovšem varuji: nečekejte „šunku od kosti“, taky nečekejte žádná růžovoučká kolečka. Čekejte poctivý kus masa, který nakrájíte na krásná kolečka.
Pomazánka z nivy
Díky cukrovce jsem se musel naučit omezovat cukry. Tělo si tak bylo nuceno najít chutě nové. A tak kdysi nenáviděná, nebo spíše nechutnající, niva, si našla své stálé místo na našem stole. Dlouho jsme třeba pomazánku z nivy kupovali, ale od té doby, co tak nějak sleduji co jím, si ji děláme sami. Navíc je chuťově daleko lepší.
Cesta na školení do Prahy
Tak jsem po delším čase vydal do Prahy na školení. Při hledání vhodného spoje jsem měl na výběr ze dvou možností – klasické Pendolino, nebo RegioJet. Samozřejmě jsem zvolil druhou možnost. Jednak jsem s tímto dopravcem neměl tu čest a rád vyzkouším nové věci, a taky si ČD účtují o 200 Kč víc. Ne že by mě zajímal ten cenový rozdíl, přece jen to platila firma, ale nějak z podstaty věci jsem spořivý i za cizí peníze. Jízdenku jsem zakoupil přes internet – pár kliknutí a měl jsem ji v počítači. Jediné, co mi trošku vadilo, byla platba. Pokud nemám něco ošaháno a firmu neznám, mám nedůvěru k takovým platbám. Z tohoto důvodu bych spíše uvítal PayPal. Ale to je jen můj problém. Z Ostravy jsem měl vyjíždět 4:58.
Pátý a poslední den
Vydržel jsem přesně 5 dní. Ano – skončil jsem s očistnou kůrou. Někdo možná řekne, že jsem slaboch. Asi ano, ale začal jsem mít problémy s jídlem. Ne, že by mi chyběly salámy, nebo něco jiného, jen jsem se cítil strašně nafouknutý a jakmile jsem byť jen cítil zeleninu s česnekem a olejem, tak … málem to šlo vrchem. Neříkám, že očistná kůra je primárně špatná, ale možná špatně koncipovaná. Ten první týden je pořád na stejné kopyto, žádná změna. V podstatě se vystřídaly tři typy jídel. Nic víc. Nejsem diabetolog, či nějaký jiný doktor zabývající se potravou, ale co je moc je moc. Zkrátka, té smažené zeleniny bylo příliš. Ale abych jen nehanil.