Včera se na Streamu objevilo pokračování Pekla na talíři, tentokrát na téma mléko. Téma, které ještě než bylo video na světě, vyvolalo rozporuplné reakce. Očekával jsem seriózně zpracovaný díl, ze kterého by se člověk dověděl základní informace. Bohužel byl jsem dost zklamán. Ještě než se pustím do komentáře, co mi tam chybělo, podívejte se sami.
Autor: Radek
Bývalý učitel, toho času programátor web aplikací v zaměstnaneckém poměru, affilák, otec dvou malých rošťáků Tomáška a Vašíka.
Králičí paštika
Před nedávnem jsem dostal od tchána králíka a jelikož se králík u nás vyskytuje občas jako nedělní oběd, nedalo mi to a tentokrát jsem králíka místo nedělního oběda použil na paštiku. Na netu a v literatuře jsem dost dlouho hledal recept, který by mě zaujal. Nakonec jsem jej našel a paštiku udělal. Recept si můžete vyzkoušet i vy.
Řecká taverna v Ostravě
Včera jsme s Lídou po dlouhé době opětně vyrazili, jak se říká, mezi lidi, a zašli do řecké taverny Agiu Georgiu v Ostravě Porubě na zámeček. Byli jsme tam už hrozně dávno a již tenkrát jsme byli spokojeni jak s jídlem, tak i s obsluhou. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
Šunka z vepřové kýty
Před nedávnem jsem tady ukazoval domácí šunku. Mezitím uplynulo něco vody a my se doma v šunkování posunuli kousek dál a vyrobili několik šunek, ať již základních nebo ochucených medem a ořechy. Tak jak jsme zkoušeli, dospěli jsme k názoru, že náš šunkovar je už nedostatečný a to nejen velikostí, ale i výsledným vzhledem šunky. Hledal na netu něco lepšího. Stanovil jsem celkem 3 podmínky – cena (cca do 1000,- Kč), velikost (min. dvojnásobné množství než u stávajícího) a hlavně bytelnost (kvůli výslednému vzhledu šunky). Při hledání jsem neustále narážel na klasické domácí šunkovary z nerezu, které sice splňovaly první podmínku, ale zbývající už ne. Našel jsem i profesionální šunkovary, které zase splňovaly požadavek na bytelnost a velikost, ale zase nevyhovovaly cenou.
Recept: Domácí paštika
Internet je plný řečí o tom, co všechno se dává, nebo spíše nedává, do paštik. Co jsou schopni výrobci do paštiky pomlít, čím to nastavují, atd. Koneckonců se tomu ani moc nedivím, stačí se podívat na nás, jako zákazníky, co všechno jsme schopni koupit: „Máňo, jé koukej, oni maji v Kaufu paštiku za 3 kačky, vemem karton…“ Naiva by si myslel, že jim super/hyper market dá něco za levný peníz. Bohužel tak to není, výrobce je prodejcem tlačen (a nechá se, protože chce prodat) do levné ceny, tak aby prodejce měl na takové akci stále nějakou marži. Jednoduchou matematikou si určitě vypočtete, že pořádnou paštiku ani náhodou nejsou výrobci schopni vyrobit. A protože takovou akci má jeden prodejce, druhý ho za chvíli napodobí. Přidá se třetí, čtvrtý. Ten první se mezitím vrátí na původní cenu, jenže jinde je akce a tak musí jít s cenou trošku dolů, aby prodal. A zase tlačí na výrobce. Nakonec se konzerva paštiky ustálí na nějaké ceně a podle této ceny je vyráběna. Máte pocit, že za uměle vytvořenou cenu, dostanete výrobek, kterému se dá říkat paštika? Ani náhodou. Dneska už, díky tomu, pomalu nevíme, jak taková paštika má chutnat.
Recept: Salát z červeného zelí
Jedním z nejprodávanějších salátů v lahůdkářství, nebo u pultu s pomazánkami a saláty v super/hyper marketu, je salát z červeného zelí. Jeho výroba není náročná a navíc levná. Sklenici červeného zelí pořídíte za 12-15 korun a domácí majonézu vyrobíte za 6-10 korun. Za cenu max. 25 korun máte 3/4 kila domácího salátu.
Pokračování textu Recept: Salát z červeného zelí
Recept: Sladký rohlík – makovka, brioška
Vánoce jsou za námi a já se konečně dostal k mému občasnému koníčku – vaření. Nešlo to jinak. Ježíšek mi totiž naježil super knihu Kouzlo kuchyně Čech a Moravy aneb dědictví našich babiček od Romana Vaňka. Mezi svátky jsem stihl pár receptů vyzkoušet a postupně je sem dám, protože se okamžitě staly „našimi“ recepty.
Domácí majonéza
Každý rok jsme o vánocích masírování reklamou na majonézu a tatarku Hellman’s. Údajně tahle majonéza je tou jedinou, která přijde do salátu. Všechno ostatní je o ničem. Díky článku na iDnes (ale i díky testu v časopisu dTest) jsem si vzpomněl na své mládí, kdy jsme majonézu dělali doma. Vzpomínám si, že taťka smontoval mixér značky Eta, vložil vejce a za mixování přiléval olej. Za chvíli byla majonéza ve vší parádě na světě. Přiznám se, že mi tenkrát moc nechutnala. Jako malý jsem k tomu měl nedůvěru.
Omáčka na špagety – tuňákovo-smetanová
Jelikož je zima, naše oblíbená rajčatová omáčka je out. Když jsem dneska viděl cenu rajčat, říkal jsem si, kdo to asi bude kupovat. 60,- Kč je fakt moc za něco, co je navíc spíše o vzhledu než o chuti. O té si to může nechat jen zdát. Hledal jsem proto nějakou vhodnou náhradu a na Labužníkovi (labuznik.cz) jsem narazil na recept na tuňákovo-smetanovou omáčku na těstoviny.
Hermelínová pomazánka
Tak, jak v poslední době sledujeme co jíme, přišli jsme na to, že obyčejná hermelínová pomazánka, kterou kupujeme, je pořádný blaf. Hermelínu je v ní poskrovnu obsahuje hnusný průmyslový salám a tunu majonézy. Navíc v jednotlivých obchodech se značně liší její příprava, složení a tedy i chuť. Nejhorší blaf jsme našli v Globusu – tam do ní dokonce přidávají rychlosůl. Teda abych Globusu netvrdil, je možné, že ji už nepřidávají, ale už to nějaký pátek nesledujeme, neboť si děláme svou vlastní.