Řecká taverna v Ostravě

Včera jsme s Lídou po dlouhé době opětně vyrazili, jak se říká, mezi lidi, a zašli do řecké taverny Agiu Georgiu v Ostravě Porubě na zámeček. Byli jsme tam už hrozně dávno a již tenkrát jsme byli spokojeni jak s jídlem, tak i s obsluhou. Nejinak tomu bylo i tentokrát.

Taverna je v příjemném prostředí porubského zámku v přízemí. Když jsme tam byli prvně, šli jsme zahradou s fontánou, v zimě mají otevřen hlavní vchod do zámku. Restaurace – taverna – má dvě místnosti. Vstupní místnost je kuřácká. Druhá místnost je nekuřácká a malým pódiem pro hudbu. Netuším, kdy hudba hraje, nástroje měli nachystané, ale nikdo tam nebyl. To však nevadilo, protože hrála příjemná nevtíravá řecká hudba. Nic hlasitého, ani tichého, zkrátka tak akorát, aby host mohl dobře pobavit a strávit příjemný večer.

Ještě než jsme dosedli, byla u nás obsluha, která donesla na podnose litr čisté kohoutkové vody, pečivem a jídelní lístky. Ty nejsou nijak obsáhlé a tak nebyl moc velký problém s výběrem. Jako předkrm jsme si dali Pures Pantzariu, což je pyré z červené řepy, vlašských ořechů a pečeného česneku.  Velice příjemná, jemná a dobře okořeněná červená řepa. Určitě něco podobného vyzkouším i doma. Jako hlavní chod si Lída dala Brizola Chirini – grilovaná vepřová kotleta s kostí, s koriandrem, podávaná se sosem z bílého vína a řecké marmelády, já si dal Arnisio – jehněčí kousky na grilu. Obě masa byla velmi měkká a chutně upravená. To mé bylo podlito dost silnou omáčkou. Bylo na ni vidět, že nebyla nijak nastavovaná a „šulená“. K masům jsme si ještě objednali na vyzkoušení pečené brambory ve slupce plněné bylinkovým jogurtem a pečené brambory na citronu. Ty první byly super, od těch druhých, ne že by byly špatné, jsem čekal více. Snad jsem čekal závan citronu, ale ten se nekonal.

Jelikož s námi byl i náš nejmladší syn, staršího jsme vetnuli na hlídání budoucí švagrové (Zdeňko díky), objednali jsme i pro něj – domácí kuřecí vývar. Paní servírka se okamžitě při objednávce ptala, zda chceme pro něj poloviční porci. Samozřejmě a za chvíli byla poctivá polévka na stole.

Po celý večer se obsluha vzorně starala, nic nám nevnucovala a byla vždy u nás tehdy, když jsme ji potřebovali. Při placení byly na účtě jen položky, které jsme si objednali, pečivo, ani voda nebyla účtovaná a světe div se, poloviční porce polévky byla opravdu účtována jako poloviční. Tuto restauraci můžeme s klidným srdcem doporučit všem. Je vidět, že i po letech majitelé svou práci dělají poctivě.

Fotky nejsou nijak kvalitní, přece jen se tahat do restaurace se zrcadlovkou nechci.

 


Autor

Radek

Bývalý učitel, toho času programátor web aplikací v zaměstnaneckém poměru, affilák, otec dvou malých rošťáků Tomáška a Vašíka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *