Recept: vepřová paštika

V minulém článku jsem slíbil recept na paštiku, se kterou jsme měli úspěch ve sklípku. Tady je. Trošku později, ale přece. Abych vás zároveň trošku navnadil i na další článeček, který se tady brzy objeví… z uzáku jsem před chvíli výtáhl domácí klobásku, přidal domácí křen a otevřel pivko (ne, domácí není, do toho jsem se fakt ještě nepustil). A dal se do psaní tohohle receptu na paštiku. Pojďme na ni.

Nedávno jsem četl zajímavou myšlenku, která se mi líbíla: proč nutně dodržovat recepty na paštiky? Nejlepší paštiky na světě mají francouzi a ti se nějak s receptem neobtěžují. Použijí to, co je zrovna sezónně dostupné. Proto jsem to u téhle paštiky vyzkoušel. Nečekejte tedy přesný recept, který okopírujete.

Suroviny:

• bůček
• vepřová játra
• cibule
• portské
• sladká smetana
• stroužky česneku
• provensálské koření
• sůl, pepř
• plátky anglické

Postup:

Paštika byla určena pro větší počet lidí, proto tomu odpovídalo i množství. Když se na to dívám zpětně, tak si říkám, že jsem byl dobrý střelec. Co kdyby to nevyšlo? Když člověk dělá něco poprvé…

Použil jsem cca 3/4 kg bůčku, který jsem nakrájel na kostky. Na pánvi osmahl a nechal chladnout.

Mezitím jsem nakrájel cibuli. Není třeba ji krájet moc na drobno, bude se mlít. Na veřovém sádle se osmažila pěkně dozlatova.

V dalším kroku jsem si připravil provensálské koření. Kdo nemá, může je koupit jako směs koření. Kdo však má zahradu a bylinky si pěstuje, může směs namíchat sám, není to nic složitého. Vlastní směs bude 100% lepší, než ta ležící x měsíců (let) v regále obchodu.

Provensálským kořením je nazývána směs bylinek rozmarýnu, bazalky, tymiánu (někdy také majoránky, dobromyslu, saturejky, estragonu). Některé prameny udávají poměry. Většinou jsou bylinky v poměru 1:1, jen tymiánu je více, až 4x. Já použil rozmarýn, tymián a bazalku v poměru 1:4:1. Bylinky je nutno nasekat nadrobno.

V dalším kroku jsem pomlel na masomlýnku jednotlivé suroviny. Tady jsem měl na výběr buď aby výsledek měl jemnou strukturu nebo hrubší (někdy zvanou rustikální). Mám rád v paštice kousky masa, proto jsem pro bůček vybral do mlýnku šajbku s větším děrováním.

S tou to šlo velmi rychle a následně jsem ji vyměnil za jemnou, přes kterou jsem prohnal syrovou játru. Játra působí jako pojivo.

Nyní už stačí přidat vychladlou cibuli, provensálské koření, několik lžic smetany na zjemnění, deci portského a prolisovaný česnek, sůl a pepř.

Jelikož jsem neměl jistotu, zda jsem směs dobře okořenil, po promíchání jsem kousek směsi opekl na pánvi. Odborníci namítnou, že smažením získám jinou chuť než vařením, ano, ale jistá představa se dá udělat.

Posledním krokem před pečením je vyložení formy anglickou. Paštika se pak z ní bez problémů vyklopí. Navíc při servírování lépe vypadá.

Formu jsem dal do vodní lázně a při teplotě 100° ji zvolna pekl v troubě cca 50 minut. Hotovou paštiku jsem nechal ve formě zchladnout. Teprve druhý den jsem ji vyklápěl.

Pro ty, co neměli možnost ochutnat, musím říct, že se povedla. Paštika měla nádhernou konzistenci, krásně se mazala na chleba, či pečivo. Uprostřed byla krásně vínově červená, na povrchu více zapečená. Tak jak to má být. Všichni, kdo ji ochutnali, ji chválili. Snad to nebylo pochlebování 🙂

Proto dnešní závěr: nebojte se experimentovat. A pokud se chcete pochlubit nějakou tou fotkou, pak foťte hned, pač jinak dopadnete jako já s tím prázdným prkýnkem.